Dnes se šíří éterem, že věznice, které byly vyprázdněny díky rozlučkové amnestie V. Klause jsou zase přeplněny. Překvapení? Jak pro koho!
Už po amnestii se zvedla vlna protestu a údivu. Mnoho z nás poukazovalo na formu a rozsáhlost amnestie. Ředitelé škol sundávali na protest prezidentovu podobiznu ze zdi a podobně. Také mnoho z nás mělo dojem, že o "obyčejné" chmatáky a kradáky vůbec nejde.
V rámci vyhlášení amnestie nám tenkrát prezident vykládal, jak máme hledat příčiny všeho v našem myšlení, ve ztrátě respektu k pocitvé práci, v hluboké degradaci úcty, kulturnosti i chování nás samotných i světa kolem nás, v nekritickém obdivu k povrchnosti, okázalosti a líbivým gestům a ve ztrátě odvahy tyto jevy správně pojmenovat a vystavit se vulgární kritice a atakům … Návrat ke starým dobrým hodnotám, tradicím, návykům, ale i povinnostem, které pod heslem modernosti a pokroku tak nezodpovědně znevažujeme a opouštíme. Pusťme se do změn tohoto typu co nejdříve. Mají tu výhodu, že je může každý začít dělat sám u sebe.(zdroj:Novoroční projev V.Klause)
Z pocitu se stala po několika letech téměř jistota. Tehdejší prezident Klaus prostě pomohl hlavně svým přátelům a známým, ať veřejným či těm na pozadí.
O tehdejší amnesti jsem psala už tenkrát, kdy prezident Klaus prostě následoval instinkt.
Aby byla naplněna vůle prezidentova, "nedůležití" odsouzení byli propuštěni a mezi nimi ti důležití. V mnoha případech zastavena řízení (i když se protahovala zejména z důvodou, že obvinění a jejich doslova milionoví právnicí v tom prostě uměli chodit). Kdo že byli ti důležití? Prostě ti, kteří obrali lidi nebo i stát (tudíž zase nás) o mnoho milionů v součtu určitě miliard.
Rušili se věznice, protože byly najednou nadbytečné. Vyhodil se odborný personál, který skončil kdo ví kde.
Dnes, kdy jsou věznice opět přeplněné se možná ty zavřené budou otevírat a vzhůru k nápravě "malých" kradáků, chmatáků a jiných podobných živlů.
K nápravě těch důležitých už totiž došlo. Ti jsou zaopatřeni napořád, nebo se prostě poučili.
Z člověka přece hlavně zkušenosti a praxe dělá mistra. V jakém směru, si může každý laskavý čtenář dle libosti představit.
A ti co pořád kradou žvýkačky v obchodě prostě půjdou bručet. A tak je to správné, tak to má být!
