- Napište nám
- Kontakty
- Reklama
- VOP
- Osobní údaje
- Nastavení soukromí
- Cookies
- AV služby
- Kariéra
- Předplatné MF DNES
Představte si, že by úřady dali cikánské rodině část bytu. Nebo jim dá ten byt 4. kategorie ve kterém jsem za komunistů bydlel s rodiči a teplou vodu jsem si ohřívali na kamnech, tekla je studená a pouze v koupelně. Odmítnou se tam nastěhovat. A přiběhne plno "sluníčkářů" a začnou říkat, že musí mít teplou vodu , atd.
bez zaměstnání a s minimální mzou a jí podobnou s etěžko může někdo odstěhovat. Autorko, potřebujete v tomto rozum.
Jenže on existuje i život mimo Prágl... Vezmu svůj konkrétní příklad. Ve dvaceti jsem nastoupila do zaměstnání za 12.000 čistého. Zkuste si najít v Karlových Varech pronájem 1+1 za méně než za 8.000 (a rovnou zapomeňte, že seženete v našem kraji lépe placenou práci. Leda tak s kopýtky do široka...). Je fakt, že když si najedete partnera, dá se to zmáknout a je to na pohodu, ale zase je asi dost hloupé spoléhat se na partnera, který tady jeden den je, druhý být nemusí... Taky nevím, jestli k vám dorazila informace o tom, že ten, kdo vám pronajme byt chce kauci. Většinou ve výši 2-3 měsíčních nájmů. Jo, když mi bylo dvacet, fakt jsem kupodivu neměla plonkových 24.000,- . Když jsem si nějaký peníze našetřila, tak jsem je vrazila do řidičáku. Do svého prvního pronajatého bytu jsem se stěhovala, když mi bylo 25. A řeknu vám: zaplatit poplatek realitce 8.000 + měsíční nájem jako kauci + nájem není fakt sranda. Máte ve dvaceti 25.000? To jste šťastná žena, protože dneska dělá většině lidem problém i výdaj 5.000, se kterým nepočítali. Takže vítejte v realitě.
Milá Alžběto, kupodivu vím že existuje život mimo Prágl , taky jsem takový žila. A dokonce vím že se platí kauce - také jsem platila. Nicméně také vím že se dá pronajímat bez realitky - také tak aktuálně již dlouho pronajímám. Tudíž znám pohled z obou stran a dokonce i mimo ten Prágl. A kauce? Když rodiče prý našetří dítěti, podle údajů výzkumu v průměru 130 tis. tak se dá z toho kauce zaplatit. Kauce je totiž v 90% vratná. A když není našetřeno, obvykle ti rodiče i půjčí, pokud dítě skutečně chce se osamostatnit. Nebo kauci si dohodnout rozloženou do více splátek (tak to dělám občas já). Prostě žiju v realitě
Milá dámo, moc toho o té historii asi nevíte, ale nevyčítám vám to, jste mladá. Nikdo nemusel být chudák bez bytu, kdo měl šikovné ruce a chtěl dělat, tak si postavil svůj dům. V roce 1969 jsem začal stavět a v roce 1972 jsme se stěhovali do svého, postavil jsem dům který má osm místností a představte si to: když jsem začal stavět bylo mi 22 let. Půjčil jsem si 80 tisíc, od zaměstnavatele jsem dostal nenávratnou půjčku ve výši 25 tisíc a od státu jsem dostal 30 tisíc a ještě 16 tisíc za včasné dokončení dvou bytových jednotek. Těch 80 tisíc jsem splatil za osm let a ani jsme to nepocítili. Dům má dnes hodnotu přes pět milionů korun. To jenom k tomu, že kdo nebyl líný, je ve svém a to platí i dnes.
"Nikdo nemusel být chudák bez bytu" - lžete
Přesně, jak píšete, paní autorko s těmi "důvody-způsoby". Každá situace nesla své, v každé situaci byly důvody pro a proti. Když se chce, všechno jde.
I já jsem si dovolila napodobit pana prezidenta, začetla se do článku s poutavým názvem...a nestačila jsem se divit! Je to tak jak píšeš, dnešní mladí si jen hledají důvody. Sice jsem odešla z rodinného bytu až kolem dvacítky, ale odešla a už se nevrátila. Bydlela jsem v podnájmech, prádlo si prala v ruce v umyvadle a jedla to, na co zbyly peníze. A postupně se stavěla na vlastní nohy. Jde to!